V pátek jsme se už po čtvrté hodině ráno sešli na vlakovém nádraží a vyrazili směr Praha, abychom už v deset dopoledne mohli nedočkavě vstoupit do budov Poslanecké sněmovny. Na místě panoval čilý ruch. Poslanci v oblecích diskutovali a spěchali z místa na místo. Měli jsme štěstí, že našim průvodcem byl ředitel naší školy, poslanec Mgr. Petr Kořenek. Popsal nám průběh běžného jednání a život ve sněmovních budovách. Měli jsme možnost nahlédnout do místností, kde se běžný návštěvník jen tak nedostane. Potkali jsme se i s premiérem Bohuslavem Sobotkou, se kterým se členové našeho školního parlametnu vyfotili. Pak jsme pozorovali jednání Sněmovny z galerie sálu. 
Po té jsme zamířili do Senátu. Při této prohlídce jsme se přenesli více do historie. Budovy Senátu sídlí ve Valdštejnském paláci, který je výraznou stavbou českého raného baroka. Kromě skvostných historických interiérů jsme si prohlédli i jednací sál senátu, který jsme zatím znali pouze z televizních přenosů. Návštěvu Valdštejnského paláce jsme dovršili jako barokní šlechta v jeho skvostných zahradách s krápníkovou stěnou, jezírkem, fontánami a sochami.
Program jsme měli nabitý a na odpočinek nebyl čas, čekala nás výstava Titanic. S palubními lístky jsme se nalodili na světoznámou loď a plavba, která měla dramatický konec, mohla začít. Hlavním tahákem výstavy byly originální exponáty z lodě – porcelán z jídelny, osobní věci pasažérů, mince a bankovky, karty atd. V závěru výstavy každý z nás podle palubního lístku se jménem pasažéra mohl zjistit, zda plavbu přežil, nebo umrzl v chladných vodách Atlantiku.
Den byl skoro u konce, ale my jsme si chtěli Prahu užít naplno. Ten komu ještě zbylo pár sil se mohl vydat na Vyšehrad. Jak jinak zakončit náročný den, než odpočinkem s večerním výhledem na Hradčany. Po tomto zážitku, jsme mohli v klidu usnout, abychom nabrali sílu na druhý den, protože nás čekal opět náročný program. 
Před námi byla Královská cesta s Pražským hradem, katedrálou sv. Víta a dalšími známými památkami. Na Staroměstské radnici se ve dvě hodiny rozezněl Orloj, u kterého jsme nemohli chybět. Došli jsme až k Prašné bráně, která bývala v dávných dobách vstupem do města. Program byl vyčerpán a my také. Plni zážitků jsme mohli odjet domů. 
Všichni ale doufáme, že se do Prahy brzy vrátíme, protože jsme zdaleka nestihli objevit všechny její krásy. 

Sabina Panáčková, vychovatelka školního klubu ZŠ Vsetín, Luh 1544

Další fotografie zde.