– Mikuláše (Šimon Matějček, IX. B.), vysokého a vážného, s berlou a se sněhovým vousem, hned čtveřici andělů (Pavlína Trličíková, IX. B., Petre Kráčmarová, IX. B., Zuzana Horáková, IX. A., Lucie Lačíková, IX. A.), s křídly, dlouhými zářivými vlasy a čelenkami, a jednoho divokého čerta (Ondřej Brázda, IX. A.)s dlouhým červeným jazykem, metlou a opravdu hustýma chlupama. Prostě, jako by si v ZŠ Luh pamatovali na text písně Petra Zezulky ze skupiny Ciment, který má s Luhem mnoho společného: „Ej, Mikuláš, Svatý Mikuláš, po dědině ide, těšte sa naň děcka, těšte sa naň lidé!“
Ve všech třídách způsobili bugr, nu, takový, jak má na Mikuláša být, vyronila se i nějaká ta slzička, hlavně u prvňáčků, ale, jak říká jiný hudební klasik, Zdeněk Svěrák - trochu leknutí neškodí. Nezbývá tedy než poděkovat a doufat, že příští rok se bude méně vzpomínat na to hříšné a těžké, co musí před Vánoci, třebas i skrze tu metlu, ven, a více se bude zpívat a oslavovat to dobré, co se v každém z nás urodilo. A doufejme taky, že tím tichým vzadu, neviditelným, ale základním organizačním kamenem, bude i příští rok Vendula Hromadová ze Školního klubu. Bez patřičného vedení by si totiž ti Mikuláši čerti a andělé mohli začít dělat, co by chtěli, a to se k jejich svatosti jaksi nehodí.
                                                                                                                       -ach-